Costa Rica 2004 - Krasy prirody - zdroj bohatstvi cloveka
Vydáno dne 27 14:28:22.09.2004 | 6977 přečtení | zpět na výpis článků

Ticos (jak si costaricane rikaji) nemaji jeste zcela vyvynuty smysl pro vnimani reality. Deset let stary mikrobus Daewoo s rozsekanym perovanim, vetrakem misto klimatizace a predni napravou, kterou vyzebral kdesi v dobrocinne aukci, povazuji za luxusni turisticky autobus. Prasnou polni cestu plou sterku, balvanu velikosti hlavy vetsiho psa a der, do kterych se bez problemu schova kybl i s uklizeckou, nezpevneych krajnic, pod kterymi proteka bystrina, jinak celkem hezka, ale neustalym tokem podemilajici cestu po ktere se prave ritime, povazuji za uzasnou dalnici. Tachometr nefunguje a odhadem se ve dva metry siroke ceste plne serpentyn ritime 70km/h... Mozna prave proto jsem Ticos zacal povazovat za jedny z nejodvaznejsich lidi co jsem poznal, hned po mlekari Danovi z Hornich Polucin :)

ARENAL

29. cervna 1968 mel byt dalsi nadherny cervnovy den. Byla sice sezona destu, ale toho roku se pocasi jaksi umoudrilo a rozhodlo se prset vice zapadne, na Jamajce. Miguel se jako kazde rano v 5 hodin vzbudil a sel na horu Cerro Arenal nasbirat cerstvou travu pro domaci zver. Vystup 1,5 km na horu miloval. Nejen, ze se po ranu zdrave prosel, ale nalezal se odtud nadherny vyhled po rodne krajine. Kazde rano se tak na vrcholku zasnil a v kazde kotlince si predstavoval stopu svych predku, kolonizatoru spanelskych legii, otroku dovezenych na prace, ktere se panum delat nechtely. Horky vzdych se zamzil a na okamzik prenesl Miguela do ruznych koutu historie, kde zem pachla krvi a potem a radosti z uvolnenych otrockych pout, smutkem z pohrbivani padlych, euforii z nabite svobody a dopresi z toho co teprve prijde...

Pod kopcem se krcily dorbne visky, kde zhora bylo lze pozorovati od rannich hodin kyprici zivot drobnych zemedelcu, dobytkaru i trhovcu. Tak i tento den, kdyz se jiz rozhodl vratit, naposledy si prohledl prilehle vesnicky Tabacon, Pueblo Nuevo, La Fortuna, otocil se smerem k domovu a udelal krok.

Vesnicka Tabacon byla naprosto mala bezvyznamna viska. Par baracku slepenych z rakosu, hliny, u tech zamoznejsich z cihel, bez oken. Prilehle male chlivky poskytovaly stin nekolika vychrtlym zviratum, ktera, kdyby mohla volit, dost mozna by sly na porazku driv nez se narodila. 29. cervna v7:20 rano se na sekundu zastavil zivot. Rev tukanu a zpev opic prerusila mohutna exploze doprovazena tahlym revem, jako kdyz pada letadlo. Zatimco obyvatele stali jak zarezani, zvukovy efekt nahle doprovodilo setmeni.

Miguelovi se na okamzik zdalo, ze slapl do lejna. Noha v mistech, kam udelal krok uklouzla a mirne se zaborila. Nez si ovsem stacil uvedomit, ze sem, nahoru se zadne tak velke zvire dobrovolne nevyda, a ze zadny farmar by sem dobrovolne zadne takove velke zivre nevodil, pocit nejistoty vystridalo teplo. Teplo vystridala nesnesitelna bolest a smrad, jako kdyz se skvari guma levnych kecek s lidskym masem. To uz Miguel ale ziral na zbytek sve nohy, ktery vedl do diry, ze ktere sycela para. V poslednim okamziku si stacil povsimnout jak se okoli vrcholku kopce propada jako splaskla skorapka kamsi do cerveno-cernych hlubin spolu s nim. Pak se ozvala exploze.

Vesnicane nemohli uverit, ze jejich oblibena hora se toho rana rozhodla smeknout klobouk. Cely vrcholek kopce se pri nahle promene v zivouci sopku urval a odletel nekolik kilometru daleko. Nez si stacili uvedomit co se deje, popravde, mnoho z nich nemelo jedinou zivotni zkusenost s rozlobenou sopkou, zavalila jejich vesnice nejdrive smrst hliny a drcenych skal, a pote vse zarovnala tekouci rozhavena lava. Pohrbila 80 lidi behem jedne hodiny a vymazala 2 vesnice.

Od te doby se kourici kopec se 4mi aktivnimi kratery stal predmetem zajmu odborniku a dobrodruhu z celeho sveta, kteri sem prijeli jden po druhem umirat. Vystup na zdanlive klidny kopec v dobach jeho klinejsi aktivity se stal osudny i dvema letadlum, kterym pri pokusu o prelet nad kratery zpanikarily pristroje diky silnemu magnetickemu zareni vyverajici horniny. Zaduseni a priduseni horolezci ovsem neodradili toky turistu a tak se prezivsi mestecko La Fortuna z bezvyznamne zemedelske vesnice promenilo v turismem pulzujici zonu. Nemuzeme preci shluk hotelu a restauraci, Internet Cafe a travel agentu nazvat mestem. 

CATARATA

Turisticka prebujelost a akutni nedostatek jakehokoliv kulturniho vyziti ve meste ovsem nahradi prijemne prirodni okoli, napriklad cca 6km od mesta tekouci 30m vodopad s uzasnou tropickou roklinkou a modrou lagunou, ve ktere se nedoporucuje koupat, protoze zly vodopad stahuje lidi pod vodu a pusti je az vyplivnou dusi. Kousek nize po proudu potucek ovsem tvori nekolik nadhernych lagun s rybimi hejny a pokud prijdete rano vcas (cca 7am) mate sanci i na lidske soukromi. Ti odvaznejsi se i radi vykoupou u hluciciho hlomozu vodopadu, aby zjistili, ze pres privalove vlny se k nemu stejne neni lehke dostat. I tak je to silny pocit - plavat 3 metry od neustale dopadajicich tun vody...

Okoli je dokonale krasne a plavanim neni radno se moc unavovat, protoze nas ceka zpetny vystup asi 300 schodu vedoucich pralesem, vysutymi teraskami s chatrnym zabradlim...

Jedine co opet kazi dokonaly dojem je snad nove zavedene vstupne, jeste ke vsemu dvoji ceny pro mistni a turisty. Jako by CR byla nejchudsi zeme na svete, domaci plati $3 a my $6 za osobu. Zjistil jsem ale, ze branu strezi jeden znudeny clovek, takze zdatnejsim doporucuji kousek od brany prelezt plot...

Z naseho hotylku, kteremu vladne zmatecny recepcni, nas kazde rano vita modra obloha a kourici, 3 km vzdalena sopka Arenal. Dokonaly konicky tvar se majestatne zdviha nad okolni uplne rovnou planinu. Vypada jako ohromne termitiste, napada mne srovnani, ktere znam z cartoons z detstvi a chvili se bavim predstavou, jak ze sopky vylezaji ohromni ohnivi mravenci a nici mestecko. OK, z B filmu zpet do reality... Vytok lavy v prubehu let zmenil smer a sopka tak rovnomerne nabyva novych tvaru. Smytericky kuzel se kazdy rok zvysuje cca o 30 metru. Aktivita jednotlivych krateru se meni, a zatimco jeden chrli lavu, druhy az ctvrty plive dym a vari vodu. A prave ten dym, jako z male decentni cigaretky je to co kazde rano, nez se zatahne, vidime se line tahnout okolo kopce, stoupat nahoru, kde formuje nepatrny mracek. Okolo poledne se kazdy den zatahne a ve tri se spusti sileny slejvak, ktery konci az nekdy v noci. Ale ani ten nam nebrani se projet do posledni - a nejlepsi - atrakce zde v okoli - Horkych prirodnich pramenu.

BALDI

Bylo by trochu naivni se domnivat, ze pujedem dzungli a narazime na vyhratou ricku. Doba pokrocila, pozemky se skoupily, ricky se uveznily do podzemnich koridoru a sit cerpadel nahani horkou vodu vyhratou v pekelne sopecne kuchyni, obohacenou o mineraly, vitaminy a siru, do kaskadovitych bazenku a bazenu. Sit bazenu je propojena chodbickami z hustych porostu palem a tvori celkem romanticke bludiste. Vsude prsi, ale palmove listy nas proti desti jakz takz ubrani. Vzduch je studeny a v bludisti potkavame dalsi bloudici pary. Nachazime nekolik bazenku s vyhratou vodou, ale to neni ono, 30C tu nikoho nezajima. Tam nahore je to pry lepsi, nekde za blusitem lezi louze a ta ma 40C a pak ejste vic a vic...

Jako cloveka horkych lazni neznaleho, mne naprosto uchvatil pocit, kdy z chladneho vzduchu jen v plavkach vstupuju do kourici vody v bazenku, kde jsou ponorena lehatka. Voda ma neco pres 43C a pripadam si jako v kotli... Uleham na lehatko, z vody mi kouka jen oblicej, ktery smaci husty dest... je mi vse jedno.

Najednou lide okolo mne krici a ukazuji do tmy vzhuru. Tam, kde jsem ocekaval hvezdy, se rude rozzaril rozhaveny jicen sopky a opet zacal chrlit lavu. Sledujeme toky cervene hmoty dokud nezmizi za obzorem. Uvedomuju si, jak jsme blizko. Od Lavy nas oddeluje jen val horniny zatuhly po prvni explozi ca 2 km od nas. Ted to dostava ten spravny riz, a tak ho cestou pres ruzne kasakdovite prepady plaveme zapit do vyhrateho vodniho baru, plneho tropickych koktejlu...

V okoli sopky je takovych vyhratych arealu vice. Doporucuji zakoupit vzstupne pres nektereho z agentu v La Fortune, protoze maji vyrazne slevy. Z Fortuny pak do arealu, z nichz nejlepsi jsou BALDI (tam jsme byli my) a Tabcon - vetsi ale neni videt sopka, vede silnice ARENAL, ktera je vystavena prave okolo aktivni strany sopky a odkud lze temer odevsud po setmeni pozorovat tekouci lavu. Pozdeji jsem na lavove mape zjistil, ze v nekterych mistech proteka lava i pod silnici, kde si tvori vlastni tunylky.... Vzhledem k tomu, jak ta "silnice" vypada... hodne stesti :)

______________________________

Jelikoz se jednalo o posledni zastavku na tentokrat kratounke ceste, priste uz jen napisu seznam dobrych kontaktu a mist a hlavne taky fotogalerii.








Přidat komentář
Jméno
E-mail
Titulek
Text
Související články
Costa Rica 2004 - Wild Life Watching (22.09.2004)
Costa Rica 2004 - Slunce, vlny, nepomery (18.09.2004)
Costa Rica 2004 - Tamarindooooo (17.09.2004)
Costa Rica 2004 - Zeme kontrastu (17.09.2004)
Costa Rica 2004 - z Prahy az sem... (13.09.2004)
Brazilie - Let's dance! (08.03.2004)
Brazilie zas a znova (08.03.2004)
Rio de Janeiro Karneval (29.01.2004)
Brasil XII. - San Salvador (26.09.2003)
Brasil XI. - Posledni Sunsetar (21.09.2003)
Brasil XI. - uz mi ty superlativy dochazej :) (21.09.2003)
Brasil X. - Demence (16.09.2003)
Brasil IX. - Blue Lagoon aneb Hollywood hadr (16.09.2003)
Brasil 2003 VIII. - Kalby opravdu, ale opravdu Caliente! (16.09.2003)
Brasil VII. - Tropicalia (16.09.2003)
Brasil VI. - Jericoacoara (16.09.2003)
Brasil 2003 V. - Raj na zemi (06.09.2003)
Brasil 2003 IV. - Na vylete u chudych (04.09.2003)
Brasil 2003 I. - aneb proc nekde lije a jinde se tanci (04.09.2003)
Brasil 2003 III.a - Sex, Drogy a Mr. Rokenroul (02.09.2003)
Brasil 2003 III. - Kralovna jizni Ameriky - Rio v desti (02.09.2003)
Daleka cesta, nakonec blizka... (28.08.2003)
Brasil 2003 II. - Cesta zatim jen tam, na dlouho doufam... (27.08.2003)
Copyright © since 2003 SalsaOnline.cz | email: redakce@salsaonline.cz
design, programování, maintaining od Internet Design s.r.o.